Flyers potřebují, aby se JVR vrátil do formy, jakou předváděl v play-off
Pokud chtějí Flyers reálně pomýšlet na zisk Stanley Cupu, jednou z nejdůležitějších věcí bude, aby zlepšil své výkony Ilja Bryzgalov.
Zatímco se většina pozornosti v dosavadním průběhu sezóny obrací zejména na brankáře Ilju Bryzgalova, který se stal svými prohlášeními doslova senzací čtyřdílného pořadu 24/7, který natáčela přibližně měsíc televizní stanice HBO, je tady ještě jeden hráč, který bude v druhé polovině sezóny bedlivě sledovaný.
Tím hráčem je James van Riemsdyk, jak již naznačuje nadpis tohoto článku.
Van Riemsdyk, kterého hráči nazývají JVR, je pravým opakem Bryzgalova. Je tichý, zdrženlivý a nemá rád, když se mu věnuje velká pozornost.
Vlastně, když se ho jen zeptáte, jestli už je stoprocentně zdravý, nejraději by se vám někam schoval, jen aby se podobným otázkám vyhnul.
Ale nenechme se mýlit. Pokud dvaadvacetiletý van Riemsdyk nemá formu jako v loňském play-off nebo alespoň podobnou formu, Flyers nejsou v útoku zdaleka tak nebezpeční, jako když je v plné síle. Po většinu této sezóny zatím JVR vypadal pomalejší a méně agresivní, než jsme u něj zvyklí z minulých sezón. Jeho rozjezd totiž výrazně zpomalilo zranění. Nyní to ale vypadá, že už se konečně plně zotavil. Důkazem tomu mohou být i jeho dva góly v utkání proti Chicagu, které Flyers vyhráli poměrem 5:4.
„Sezóna je velmi dlouhá a my očekáváme, že se v jejím průběhu zlepší,“ řekl generální manažer Paul Holmgren.
Jak je jeho zvykem, Holmgren nechtěl komentovat zprávy o tom, že van Riemsdyk dosud bojoval s problémem s kyčlí. Nakonec alespoň řekl, že zprávy o tom, že bude JVR po skončení sezóny potřebovat operaci nejsou pravdivé.
„James měl nějaké problémy, ale nebylo to nic, s čím by nebyl schopen hrát,“ řekl Holmgren. „Všichni máme nějaké rány a modřiny. To k tomuto sportu prostě patří.“
Van Riemsdyk říká, že je se svými novými spoluhráči, Braydenem Schennem a Waynem Simmondsem dobře sehraný, a že si v novém složení jejich útoku dobře rozumí.
„Každý z nás vnáší do hry něco trochu odlišného,“ řekl van Riemsdyk.
JVR vnáší do hry zejména rychlost a ránu jako z děla. Brayden Schenn na ledě zase odvádí ukázkovou “dělnickou“ práci a oplývá výbornou technikou s holí, hlavně co se týče přihrávek. Wayne Simmonds je pak typickým hráčem, který vyznává zejména fyzickou hru a to jak u mantinelu, tak před brankářem soupeře. Zejména ve clonění před brankou soupeře odvádí Simmonds výbornou práci. Zatím se tedy zdá, že nově složený útok JVR-Schenn-Simmonds si docela rozumí.
Stejně jako u van Riemsdyka, tak i u Braydena Schenna se bude očekávat nárůst formy během druhé poloviny sezóny. Schenna v jeho vývoji zpomalilo hned několik zranění. Už v přípravném kempu, před začátkem sezóny, si Shenn poranil rameno a pokaždé, když to vypadalo, že by se už mohl vrátit do sestavy, utrpěl další vážné zranění. Nejdříve byl mimo hru se zlomeninou nohy a jen co se vyléčil, utrpěl otřes mozku.
Poté, co Schenn v pondělním Winter Classic vstřelil svůj první gól v NHL a v dalším utkání pomohl týmu k výhře nad Chicagem, se zdá, že by i on mohl začít sbírat další body a postupně vylepšovat svou formu.
„Myslím si, že je to jen otázka sebevědomí… a jeho role v týmu,“ řekl van Riemsdyk. „Má za sebou několik smolných zranění. Je to jen otázka času, kdy se rozjede,“ dodal JVR na adresu Schenna. Stejná slova nakonec ale platí i přímo pro něj.
S každým dalším střídáním dvacetiletého Schenna, můžete vidět pokrok a větší jistotu v jeho hře.
„S každým odehraným zápasem se cítím lépe,“ řekl Schenn. „Když jsem se vrátil po otřesu mozku, věděl jsem, že to budu mít těžké, protože po takovém zranění jste ze začátku trochu nejistí. Jakmile ale odehrajete dvě utkání, začnete se ve hře více orientovat. Teď, když už vím, že jsem zcela v pořádku a zvládl jsem i několik tvrdých střetů, cítím se v pohodě.“
Ano, všechny zraky se budou v druhé polovině sezóny upírat hlavně na hráče s příjmem $51 mil. za devět sezón, Ilju Bryzgalova – a právem. Ale právě mladí útočníci jako JVR nebo Schenn se budou hodně snažit pomoci svému týmu k zisku Stanley Cupu, na který čeká Philadelphia už dlouhých 37 let.