Travis Sanheim: Můj první development kemp (Trial on the Isle)

Stejně jako v předchozích letech, tak i letos oficiální web Philadelphie Flyers poskytne svým fanouškům možnost poznat, jak si svou první účast na development kempu užívá jeden z mladíků. V letošním roce bude prostřednictvím krátkých článků zprostředkovávat své pocity první volba Letců letošního draftu, a sice teprve osmnáctiletý Travis Sanheim.

Trial on the Isle

Včera byl na programu Trail on the Isle, na který jsem se těšil celý týden.

Začali jsme tím, že jsme před hasičskou stanicí ve Stone Harboru vytvořili rychlé skupinové foto a poté jsme šli rovnou na pláž.


Jakmile jsme vkročili do písku, téměř hned jsme se pustili do cvičení. Bylo to těžké, ale zároveň to byla zábava, takže bylo jednodušší to překonat. Na začátku jsme byli rozděleni do skupin. Byl jsem v týmu se Samem (Morinem), Nicolasem (Aube-Kubelem) a Petrem (Strakou).

Cvičení bylo rozděleno na několik částí. Jednou částí bylo to, že jsme museli vylézt na patnáct stop vysoký kopec písku, druhou bylo plazení se pod lany. Museli jsme v písku hledat různé věci jako lopaty a brýle. Velká část pak byla také prostě jen o běhání.


Myslím, že nejtěžším úsekem byla část s pneumatikami. Museli jsme pneumatiku desetkrát zdvihnout a poté jsme na ni museli patnáctkrát skočit, což bylo opravdu těžké. Po dokončení první části se můj tým nacházel na třetím místě.

Následně jsme se přesunuli do Stone Harbor Yacht Clubu, kde nás čekaly závody na vodě. První soutěží bylo přetahování se na surfech. Museli jsme se pokusit dostat druhý tým ze surfu. Kde se jako první dotkl vody, prohrál. Poté bylo na programu pár závodů na kajacích a surfech.

Tahle část pro mě byla něčím novým, protože jsem nikdy předtím nejel ani na kajaku ani na surfu. Prvních několik kol kolem zálivu pro mě bylo trochu obtížných. Myslím, že v prvním kole jsem se alespoň pětkrát přetočil. Raději jsem měl týmové hry, protože v přetahování jsem byl dole během vteřiny. To nebyla má nejlepší disciplína.

Můj tým si v závodech na vodě nevedl tak dobře, ale byly to dobré činnosti, u kterých jsme si užili soustu legrace. Během závodění jsem nevěnoval příliš pozornosti ostatním týmům. Viděl jsem jen, jak mě kluci předhánějí. Bylo tam poměrně málo kluků, kteří mohli říci, že už s tím mají zkušenosti.


Po rychlém obědě jsme se vydali do místní školy, kde se konala autogramiáda. Projevili nám tam obrovskou podporu, takže bylo skvělé setkat se s místními lidmi a oni měli zase možnost získat od nás nějaké podpisy. Byl jsem opravdu překvapený, když jsem si na nějaké dvě minuty odskočil na toaletu, a jakmile jsem vyšel, tak na mě čekala obrovská řada fanoušků! Z toho podepisování mě už trochu bolela ruka, ale za to setkání se všemi fanoušky to rozhodně stálo.

Na pláži, kde jsme se po autogramiádě vrátili odehrát volejbalový turnaj, jsme si všichni užili spoustu legrace. Vím, že jsme společně s mým spoluhráčem Nicem (Aube-Kubelem) nevyhráli mnoho utkání, ale turnaj jsme si opravdu užili. Finálové utkání jsme už sledovali jen jako diváci, protože jsme se mezi nejlepší týmy neprobojovali. Vítr měl určitě velký vliv na úroveň hry, ale nejdůležitější bylo, že se všichni dobře bavili.

Celý ten týden na Development Campu jsem si skutečně užil a už se nemůžu dočkat jeho velké zakončení…

---

Datum: 16.7.2014
Zdroj: flyers.nhl.com
Autor: David Hél